Cypress bez mráčku

Tak po dlouhé odmlce se opět hlásím. Ve Vancouveru konečně naplno udeřilo jarní počasí, takže jsem vytáhla sluneční brýle, sukni a vymodlené botky z maminčina balíčku. Nevím jak ji napadlo, že je tady tak moc postrádám, asi telepatie nebo prostá mateřská láska :D

Víkend byl ve znamení modré oblohy, slunečního svitu a vysokých teplot. Byl by hřích nevyjet na hory (samozřejmě se jeden hříšník našel, holt Radža taky konečně musí někdy pracovat), dokonce po krátké domluvě jsme "zbantovali" dalšího výletníka - našeho guatemalského kamaráda Carlose. Černá pleť a fakt, že Carlos nikdy nestál na bruslích natož na lyžích nám slibovali nezapomenutelné zážitky.

Carlos se ukázal jako pravý bojovník a svou odvahou a chutí nám zaplnil krásné odpoledne skvělou zábavou ;) kromě toho, že jsem zjistila, že moje angličtina stojí za prd, když nemůžu pořádně vysvětlit co má dělat, jsem také zavzpomínala na svoje první lyžařské výcviky se základní školou ... když to srovnám, tak je Carlos opravdu talent. Nehledě na to, že 99% jeho spoluobčanů nikdy nevidělo sníh, plužit se naučil po druhém nebo třetím sjezdu. Mě to trvalo týden ;)

Matěj zase překvapil svými trenérskými schopnostmi. Po krátké chvíli jsem nechala vyučování jízdy na lyžích plně v jeho režii, pže moje vlastní lyžařské schopnosti by žádným přínosem pro Carlose nebyli :D

Videa pořízená ze svahu (teda pokud někoho neurazí, že jsem tento kopeček nazývala svahem) jsou nezapomenutelnou vzpomínkou a hlavně dokonalým nástrojem k procvičení bránice. Stačí, že si na ně vzpomenu a už mi cukají koutky :) Tak teď už by to určitě chtělo vytvořit si účet na youtube.com :)