Stanley Park, čtvrtek leden 23. Skupinka mladých čechů pokřikujících jeden po druhém. Hodiny odpočítávají poslední minuty dne a noční odliv odkrývá balvany, které jsou přes den skryty vlnami Severního Pacifiku. V povzdálí uprostřed moře pět kruhů červeně svíticích, spojených v chorobně známý obrazec (a kousek vedle benzinka, pitná voda pro jachty, lodě, čluny a jiná plavidla - pohled na ni, uprostřed moře, mi poprvé přišel neskonale kuriózní :).
Tak přesně tento obraz se naskytl kolemjdoucím, nočním sovám, které nespí nebo neodpočívají v teple domova. Ani nevím odkud přišel prvotní impulz zorganizovat akci, při které se vyfotí všichni češi, které seženeme, u Olympijských kruhů. Myslím, že to byl výplod Matějovy vynalézavé fantazie, ale jelikož si nejsem jistá, omlouvám se předem zda-li jsem někoho urazila přiřazením tohoto skvělého nápadu nepravé osobě.
Jak pózování dopadlo můžete shlédnout na Picase. Každopádně doufám, že to nebylo naposledy a že se zase sejdem a v mnohem hojnějším počtu :)
Dva dny na to jsme se zúčastnili pravé Slovenské diskotéky, kde všichni vytvořili tak úžasnou atmosféru, tolik podobnou naší vlasti, až jsem časem zapomínala, jak daleko vlastně jsme. Přímo z práce jsem chvátala pár bloků na jih (jako tradičně jsem malinko zabloudila, ale jenom o 2 bloky, což znamená, že moje orientace se pomalu, ale jistě lepší, třeba už za chvíli nebudu potřebovat buzolu, kterou jsem dostala od Matěje k Vánocům :) Hned u vstupu jsem jako správná Češka ukecala vstup zdarma (který Radža Slovenskému bratiovi splatil štamprlí Bacardi - borovičku opravdu neměli :( a hned na to klusala k Jakubovi, který v rukou třímal neuvěřitelnou trofej. 6 litrovek famózního slovenského nápoje, toliko oblíbeného mými chuťovými buňkami - KOFOLY!!! Škoda jen, že se muselo končit už v jednu, domácí atmosféra a hity české i slovenské (včetně polky!!!) způsobily dokonalý taneční maratón.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat